Každý den posílají Anička (PO, ÚT, ST) nebo Péťa (ČT, PÁ) rodičům alespoň krátký text se shrnutím dne a taky pořádnou nálož fotek... Tady si i vy můžete přečíst, jak se každý měsíc máme, a podívat se alespoň na pár obrázků pro představu :)

ŘÍJEN

Pondělí 2. 10. 

Záskok Péťa: Po prodlouženém víkendu se vracíme do podzimní, ale stále ještě letně teplé krajiny. Ráno už vůbec nikdo nepláče. V porovnání s prvním zářijovým pondělím si připadám jak v paralelní realitě. Děti spolu s Aničkou a Terkou už se toho tolik naučily! Skřítkovské volání, houpání Edulínka na vlnách, umýt ruce, sváča, batoh, vesta, táhnutí kárky, snaha o střídání a domlouvání… Dnes jsem chtěla vyprávět s Edulínkem pohádku O veliké řepě, ale nějak jsem zapomněla, jak se vypráví, a dokonce jsem ztratila i tu řepu! Naštěstí řepa po sobě zanechala po lese stopy: své zelené listy, a tak jsme ji spolu s kousky pohádky mohli vystopovat až k místu, kde byla zakopaná. Cestou jsme potkali mamutí díru, hasiče, pýchavky, E s D si zahrály na schovku, E, R, D a T osedlali srnečka. Divočáka jsme jen pozdravili, neb jsme zrovna prolétali kolem tryskovou rychlostí, a pod starými duby jsme vyhrabali tu řepu a našli celou pohádku. Jen nám do ní chyběla zvířátka: myška, kočka, pes, a tak jsme si je vymalovali (hodně jich mělo červený přeliv). Čas jsem trochu přestřelila, za což se omlouvám, děti budou dnes snad dobře spát… Při pohádce J s R přetahali klacíkové klády v celém lese a už můžeme běžet na oběd! Máslové indické kuře je pecka, to si zase objednáme, přidávají si snad úplně všichni. Po obídku čteme Oříškový podzim a pak jdeme na písek.

Utery 3.10.

Idealni den? Jo! Ze by se nam tema sklizne propsalo do skolky az tak mocne, ze uz spolecne take sklizime plody namahy vynalozene v zari? Jo! Na kruhu sklizime podzimni plodiny - jak se vlastne trhaji jablicka? A jak se sklizi dyne? A co brambory? Pozoooor, Anicka hazi ze stromu svestky, kdo si da? Po hroznovem vine ze sadu se jen zaprasilo, kdyz v tom zacal foukat foukat vetricek, ktery shodil jednu hrusticku, a tak jsme popadli bublifuky, abychom mu s tim foukanim trochu pomohli a mohl shodit i druhou, sladke obe dve. Uz jako uragan vtrhla po svace do skolky Ljuba a v anglictine jsme krome spousty rikanek stihli i stromy. Do obeda casu dost, a tak se nam do programu krome volne hry vesla jeste stara dobra oriskova motorika. Dle ocekavani mela tato cast dne velky uspech. Korunovali jsme to spontanni vyrobou papirovych capek. Rajska k obedu zmizela raz dva, kamaradi si u jidla bajecne povidaji, maso a brambory maji tez uspech, pridava se o sto sest. Na odpocivani se nam Maja krasne plni detmi, ktere postupne zustavaji ve skolce dele a dele, radost pohledet! Odpoledne uz jen takove lehke solichani s nuzkama a vyhrivani na slunicku.

Jo a taky: pratele, zitra je to na den presne mesic, co jsme se vsichni spolecne poprve sesli v Edulinku. A ja mam z toho, jaky obrovsky kus cesty mezi zacatkem zari a rijna jsme spolecne usli, neskutecnou radost! Zpetne se muzu priznat, ze to tedy na zacatku byla pekna fuska, poradna davka paniky, par vystrasenych zprav i nemala porce zoufalstvi. ALE! Kdyz jsem si dneska lebedila na divadle a divala se, jak se ti nasi vasi mali skritci ve skolce zabydleli, co vsechno uz zvladaji, umi, jak jsou stastni, neni lepsiho utvrzeni, ze to vsechno za to stalo. A abychom se porad nedojimali jen nad temi detmi, rada bych dneska krome svych kolegu (klanim se a diky diky DIKY!) ocenila i vas, rodice. Je toho mnoho, co bych mohla zminit. Namatkou vybiram: absolutne vzorne svaciny, paradne vybavene batuzky a pripravene nahradni obleceni, s usmevem vyzvedavane spinave nadobi ci mokre a umazane veci, se stejnym usmevem dalsi den znovu a znovu donesene umyte ci vyprane. Dale naprosta duvera v nase doporuceni ohledne cehokoliv, toho ci cenime nade vse! Raduju se taky z toho, kolik deti uz s nami zustava az do odpoledne, a je bajecne, ze na obedy jsme taky skoro cela skolka pohromade, mam to tak rada! Last but not least - specialni dikuvzdani za vsechen vas cas a energii, kterou jeste doma detem i nam a podpore celeho eduliniho procesu venujete, nese to neskutecne ovoce (zase ta sklizen, to jiste neni nahoda)... Snad nevadi, ze takhle interne nasdilim v ramci tehle nasi edulini rodiny ty nejvetsi uspechy: ditko, ktere nereklo pul slova, s nami zive a radostne klabosi; ditko, ktere se prakticky kazdy den pokakalo, dneska zvladlo poradnou porci do nocniku misto kalhot; velky plac ze stesku po rodicich vystridal smich a hrani s kamarady; je citit vetsi a vetsi duvera deti v pruvodce na nelehke ceste osamostatnovani se od rodicu; strkani a krik stale casteji ustupuje slovickum Prosim a Promin; chaos a zoufalstvi v case odpocivani se za pouhy jeden mesic promenilo klidne i ve 20 minut pohody a ticha v maringotce; volna hra vic a vic srsi detskou fantazii a kdybyste videli to kamaradstvi... No, snad se to jako takova pohadka na dobrou noc s happyendem dobre cte... Dobrou :*

Středa 4.10.

Podzim je tu! V zazemi uz je rano citit pravy podzimni chlad, vidime vic a vic barev po zemi, nastal cas na prvni svicky s kouzelnym svetylkem a taky na prvni cepice. Vcera jsem detem slibila ukazku toho, jak se z hrozinka stane rozinka, dobrota je pry oboji. Take tu mame ochutnavku pokladu zevnitr dyne. Zaludy busi o strechu pergoly o sto sest, tak se k nim pridavame i s hudebnima nastrojema, az je ze zpivani o podzimnich zviratkach a plodinach zase jedna mala inscenace o ceste zviratek do Tabora a jednom rozpichanem pytli. Streda je taky dnem naseho milovaneho keramickeho tvoreni! Pokroky jsou viditelne i zde, deti pracuji soustredene, pruvodci a hlavne Zuzka zase o chlup vic vychytali system ocisty. Pred obedem se vydavame jeste na prikopy, nebo snad na more plne ryb, ostrov trosecniku a rybaru, vylov velryb ci krmeni rybicek v akvarku? Cokoliv si racte prat... Vyvar k obedu zmizel cely, kvetak sluplo par deti, dhal moc uspech nemel, palil. Trpelive to s Bistrem i v tymu resime, diky. Odpocivani na jednicku, deti uz fakt vedi, co a jak, alespon zacatek je tedy uz vazne lahoda. Dneska bych i prisahala, ze par deti usne, pokazilo to jedno nestihnute curani, ale co, zitra je taky den. Babicka Janicka projela s detmi vsechna zviratka z knizky i vesele pisnicky o nich, az se Maja otrasala v zakladech. Hotovy pisnickovy den dneska! Do tretice vseho ramuseni se o poradny zazitek postaral patraci policejni vrtulnik, ktery nam pres pul hodiny krouzil primo nad skolkou, to tedy bylo neco! https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/policiste-hledaji-zenu-z-hradce-obavaji-se-o-jeji-zivot.A231003_204352_hradec-zpravy_maku.

Čtvrtek 5. 10.

Kdo dnes ráno neměl rukavičky, čapku, nebo bundu, tomu byla trochu zima (to jsem byla třeba já :D). Ale zase jsme mohli s D u písničky "kouřit z pusy", což je bžunda. Dnes mezi nás poprvé zavítala Ljuba, která chodila zatím v úterý a bude chodit i čtvrtky, nebo pátky. Měla strakapouda, který dělal "knock, knock, knock, knock". Děti moc bavilo tahat barevná víčka a hádat zvířátka, která rychle vykoukla a rychle zmizela a nebylo skoro možné zavnímat, co to bylo. Bylo to napínavé, a proto dost legranda. S Ljubou jsme vybarvili strakapoudy a pak už jsme šli zkoumat les a zjistili jsme, že v něm jsou dřevorubci (opravdu) a že hoří (jenom jako). Tak jsme všichni popadli hadice a hasili a hasili. A pak jsme přeběhli do jiné části lesa a hasili zase tam. Pak nám došla voda, tak jsme přešli k Češíku, tam vodu dočerpali a dohasili úplně celé okolí. Cestou jsme si notovali písničku "Táhli táhli", kterou často z ničeho nic vytáhl R a strhl do zpěvu všechny. K obědu svíčková, u jídla velká rodina: maminky, tatínkové a děti. Odpočinek v Máje byl opět obdivuhodný. O kolik ohleduplnosti více v sobě děti za ten měsíc našly: už ví, že i když samy nechtějí ležet, mohou sedět, potichoučku si listovat knihou a když chtějí něco říct, šeptají, nebo to vydrží po odpočinku. Ohromná změna, posun. Wow.

Pátek 6. 10.

Dnes jsme byli v průzkumné akci hned od rána: D hlásí, že dnes je teplo, což hned i odzkoušel a potvrdil: dnes se od pusy nekouřilo . Při čůrání na čůrací strom kluci objevili obrovského lišaje, jak sedí na mechovém pařezu za kadiboudou. Měli jsme tedy tu čest vidět velmi zblízka jeho obrovská křídla, oči, tykadla (odpoledne ho D přesídlila do naší lesní zahrádky, neb měla strach, že za záchody dříve či později schytá sprchu…). Ještě před písničkou T, R a T vyhloubili pískové tunely, které následně s vervou zničili zadusáním zpět do země. T a J pravidelně objíždí na motorkách celé zázemí. A pak už byla písnička Ptáčkové… a před ní jsme nastražili uši, jestli ještě nějaké ptáčky uslyšíme: ještě jich pár slyšet je, ale krajina pomalu tichne. B zvládla svůj první den bez jediné slzičky, stejně tak L: obrovská radost a gratulace! T zachránila demolice tunelů a L maminka, která dnes byla s námi. K během písničky a zpočátku během sváči vyjadřoval svůj žal, ale pak se k nám přidal a sbíral síly na odrážedlový výlet. Záchod, ruce, sváča, vesty, helmy, batohy (dlouhééé chystání na výpravu), pak čekání na startovní čáře na hranici skřítka Edulínka a výtrysk kolem Češíku k Hradišti. Trénujeme čekání rychlíků na domluvených místech. Někomu to jde lépe, někomu hůře, ale nevadí, jedeme takhle poprvé (někteří podruhé), to časem hravě natrénujeme. Na Hradišti jsme si užili liduprázdno a sluníčko hřálo a moc nám přálo. Kdo už nechtěl hopsat a prolézat, přiběhl k drakovi vytvořit jablíčko či řepu (L pečlivě vyráběl a E s vervou stříhala). A pak už hurá vesty, batohy, helmy a vzhůru zpět k Máje na kaši a karbanátek (z čehož zbyly jen 2 lžíce kaše).V Máje s námi poprvé odpočívá B a její kočka. Se zavřenýma očima posloucháme o pocitech malého žaludu, který za podpory, důvěry a bezpečí roste a sílí v okolí vzrostlých dubů. Pak posloucháme tikot hodin a dech. Pak jsou 3 písničky, které už D umí a zpívá je se mnou. A zasloužená odměna: Oříškový podzim a pokračování příběhu o můrce Bětušce a holčičce Lucce. Odpoledne vyrážíme dostavět tunely. T jde do lesního domečku a zve nás na návštěvu, máme 10 jablek a dělíme se o ně jako "Měla babka, 4 jabka". Pak už přicházejí rodiče a pomáhají nám všem chystat dříví na zimu. Děkujeme.

Pondělí 9.10.

Tak jsme se dockali! Prsi... Kaluzi je ale zatim malo, tak snad to zitra bude lepsi :) Pribylo vrstev i slzicek, dnesni premiera v mokrem a chladnem rezimu je narocna opravdu pro vsechny, ale to je v poradku. Zahrivame se cajem, pohybem a laskou k lesu. Rozcvicka v rytmu Prsi prsi a Destovych kapicek, svaca u svicky, navsteva Ivca donesla novy traktor, paaani. Vsechno nam trva dele; aby ne, ksandy jedny zlobivy a schovany! Liny podzim je proste tu, zpomalit, ubrat na tempu i ocekavanich... Vyprava za vyrabenim je dnes nad nase sily, ale jesteze tak! Ukazujeme detem nove misto, paloucek na Plachte. Tolik pokladu! Rejdiste divocaku, drnovy fotbal, Cap ztratil cepicku (spis rukavicku). Ha, konecne lezeci strom! A hele, raketa do Vesmiru! Jeee, kulickodraha! Cooo, zpatky na obed? Neeee. Jesteze to byla takova mnamka, Petina mrkvovka teplounce pohladila briska a ryze s masickem zmizela rychlosti prehanky. Lesni romantika v case odpocinku s vubec ne hlucnou elektrocentralou a primotopem, ale neni cas na hrdinstvi. Je taaak prijemne zababusit se do spacacku, rozsvitit svetylka a poslouchat pohadku. Jeee, Pavlik spi! Po spa nastal cas vytahnout esa z rukavu, tedy hracky z regalu. Uzijte si zaslouzene teplicko, skritkove, vzdyt nikam nespechame, vsechen cas patri nam, at zije skolka a detsky svet v Maje!

Úterý 10.10.

1, 2, 3, 4, 5, cos to, Janku, cos to sned, kastany peceny.... Pocitame, hazime, kastankujeme. V kruhu uz nam neprsi na hlavu! Uterni anglictina pritahla jako vzdy pozornost vsech skritku, i tech novych - B zvladla s mamkou a sestrickou svuj prvni den v Edulinku paradne i s obedem! Pred jidlem jsme jeste vymetli par kaluzi a nasli jsme dalsi bajo misto hned u cesty s ulitovym polem, jeste vetsi raketou nez vcera a s vodnim prikopem se zatackou a kluzkym mostem. Po odpocinku, ktery byl dnes nejaky rozhozeny, se s Terkou poradaji slalomove zavody vsech moznych i nemoznych vozidel v zazemi a po svace se stihlo vyrobit alespon par kastankovych zviratek.

Streda 11.10. 

Vyprava do knihovny = uf uf den. Rano deti zvladly skvele, i kdyz to tedy byla pro vsechny poradna zmena! Vesty a batuzky vzorne nachystane, po pisnicce oprasit par busikovych pravidel a pak uz jen holyma rukama zkrotit provazoveho hada a pevne ho drzet, kdyz jdeme po meste, aby nam ho neodchytla policie! Zastavka na znameni, procez mohutne mavame - jupiii, zastavil. Nastoupit zadnimi dvermi, zadecky na sedatka a jedeeem. Pristi zastavka: Cajkovskeho, to je preci ta nase piknikova! Mnam, svaca na slunicku chutna bajecne. A Stepanek udelal primo pred zraky vsech Edulinat sve prvni krucky, bozi! Po dobrem jidle jeste pivo na vytraveni ve stanku na zastavce a muzeme pokracovat :) Nahon, vystupovat, hada do ruky a hura do knihovny. Podzimni zahradka lakala k vybehani a prozkoumani sudu s vodou - plave list? A co drevo nebo kamen? A uz si pro nas jde knihovnice Barca a muzeme dal. Vesty dolu, curani kakani, napit a jdem na to. Paaani, tady je knizek! Jee, kytara. A pisnicka o kastanech i lesni skolce! A taky pohadky o nasich zvirecich strazcich :) My uz ale potrebujem pohyb. Takze honem zaskakat, vytrepat nohy, ruce, poradne zaburacet na celou knihovnu, a pak klidne vydychat, trochu si polezet, Hali beli, a mazeme zpatky do lesa. Na zastavce jsme krasne vcas, mame jeste dost prostoru na hrani u plotu a hadani zviratek pri pantomime, ale kde jen ten autobus je? Ouha, zpozdeni. Na prestupu uz vime, ze devitku nestihame a ze nas ceka paradni podzimni prochazka az do skolky. Babicka Janicka nasadila vypraveni pohadek, drzime se za ruce, klabosime, zdravime koniky no a jsme tu cobydup :) U obeda nestiham pridavat, nooojo, vyvar a kolinka s masinem, to je dneska za odmenu! Vsadila bych boty, ze to po tak vydatnem dopoledni se spankem klapne, ale byla by mi na boso dost zima, ani dneska nic! Skoda, unavenym skritkum by to zrovinka vazne bodlo, odpoledne to v zazemi byla slusna emocni smrst! Vime ale, cim to bylo, mame nove zkusenosti, a o tom to vlastne u nas taky je :) Tridenni parte preju hezky odpocinek, petidenakum bezva pokracovani a predavame stafetu...

https://youtu.be/cGHmDMrruKE?si=fMHm8Wjxr-Ab39PW

Čtvrtek 12. 10.

Ve čtvrtek k nám po sváče zase zavítala Ljuba. I tak jsme měli ještě potom dost času na pavoučkovou výpravu. Co ti plachetníčci? Jsou tu ještě někde, nebo babí léto už je dočista pryč? Cestou se k nám přidává spousta čisticích vozů a popelářů, některé větvo-stroje jsou tak objemné, že se to rovnalo úctyhodnému výkonu v posilovně. Pavoučky jsme ještě našli, i s jejich malinkými pavučinami, ozdobenými rosou. Cestou na oběd zapínáme tryskové motory, neb čas kvapí. Ale i tak zvládáme cestou zpět potrénovat znamení "sochy", což znamená jít na kraj cesty (uvolnit průchod) a ani se nehnout. Některé sochy přímo vybízely k návštěvě muzea, takže jsme cestou zpět obdivovali spoustu exponátů. Po obědě čteme můrku Bětušku. A pak hurá ven, kapy kap, raději nasazujeme kapucu. T s J drandí do svého spolubydlení v lesním domečku. Vaří kávu a zvou všechny na návštěvu. Kafíček je odpoledne k dispozici spousta, stačí se poptat: ceny lidové.

Pátek 13. 10. 

Pátek 13. pro nás vůbec nebyl smolný den. Byl dost srandovní, byť únava (zřejmě po středečním turistickém výkonu) byla na všech 5deňáčcích znát. Vyrábělo se ještě před písničkou, syčeli tam hadi. Dnes jsme si celý den zpívali Pavoučí písničku (Maličký pavouček si lezl okapem…) a vydali jsme se na nový palouček, kousek za závorou, vyrobit pavoučí sítě a pavoučky. Cestou J s R a L hráli na sekačku. Kaluž už jsme našli jen jednu, respektive byla to spíše relikvie kaluže, ale i tak R téměř oplakal, že nemá holiny, ale zvládl to, nevyskákat se v ní, byť ho to velmi lákalo. K obědu bulgur a kuřecí plátek, to byla dobrá volba. Odpočíváme s lístečkem, který spadl a potůčkem plul přes řeku až do moře a pak čteme Tappiho a nezvaného hosta (rýmu). Po odpočívání jsou motozávody (všichni kromě B), písečné hloubení (J) a lístečkové tvoření (všichni kromě J). Hezký den to byl. Hezký víkend všem.

Pondeli 16.10.

To je kosa! Pondeli, dalsi tyden pred nami. Protoze je zima, povidanim v kruhu se uz prilis nezdrzujeme a jdeme rovnou na vec. Tema letani zahajujeme vlastovcim tazenim na jih, do teplych krajin. Ty se maji! Afrika se nam ale nejak hybe a neni vubec snadne ji trefit. Po svace prichazi s tvorenim Vila Eliska, oranzova barva podzimu ovladne kaminkove ostrovy a na kartonovou pevninu si kazdy muze dokreslit, co si jen preje. Pred obedem se jeste vydavame na slunnou loucku, dochytat bronz pri posledni opalovacce pred zimou, a taky musime vyzkouset kulicky od skritku na te nasi lesni kmenove draze, jooo, porad tam je! Po o nahodit primotop, zababusit do spacaku, pokusit se odpocivat a nebo taky huraaa zpatky ven. Domu se deti odpolko rozutekly stejne rychle jako ty nase kulicky, takze si vyrabeni draku nechavame na zitra dopo. Tatinkove, dekujeme za hromadu pomoci s hromadou vetvi :*

Utery 17.10. 

Pokracujeme v letani, na dnesni rozcvicce se to v zazemi hemzilo svihadlovymi draky a dracicemi vsemi smery! Pisen posilam z youtube: https://youtu.be/18mZj1Hih6M?feature=shared. Anglictina byla tez v pohybu, hazeni na cil siskou a kastanem a procvicovani tvaru. Za odmenu dostala Ljuba lahodny kastanovy dort, siskovy gulas a piskove kaficko z nasi edulini kuchynky :) Juu, slunicko! V jeho paprscich vyrabime papiraky z pisnicky a pak je jdeme vyzkouset na prikopy. Nekteri draci skacou, jini se meni na draci lode, dalsi je potreba zachranit, protoze uvizli na pustem ostrove. Volne hre se meze nekladou. Rizek a bramborova kase necht jsou klidne kazdy den. Sledovat pany kamnare bylo dneska take tuze zajimave. Kamna jsou na miste, od ted poznate skolku na mile daleko podle asi tak 4metroveho komina. Topit zacneme pristi tyden, o vikendu kamna zajedeme, vysmradime, nachystame. Moc diky! Jo a mimoni krabice funguji skvele, taky moc diky, jede to jako po masle. Zitra nas ceka keramika a teploty zase lezou nahoru, jupijajej!

Streda 18.10.

Tema letani jsme dnes pojali v opacnem smeru, tedy jako padani shora dolu a nasledne kouleni a kutaleni. Hlavnimi aktery byly brambory a jablka. Koulela se ze dvora, taaakovahle brambora melo uspech, predevsim zaverecna pasaz s bramborakem, vesele jablko pred svacinou (pro nektere uz ke svacine) take celkem zaujalo. Hlavni je se hybat a vychytat slunna mista, takze si jeste rychle trsneme na Madagaskar a jako pridavek zaradime jedno Slepici techno a to je nam pane razem teplicko! Harmonicka svaca, to uz nam vsem jde na jedna hvezda podtrzena, jedno holcici divadelni predstaveni se zviratkovou hadackou a uz se muzeme vrhnout na keramiku. V patek je Den stromu, listi vsude habadej, tak proc to nevyuzit. Zjooova, vykrajovatka, pecka! A zase honem zahrat, vybihame za slunickem na paloucek k ceste, objevujeme dalsi kulickodrahu, kluci uz naplno ovladaji umeni volne hry, radost pohledet, holky opalovacka a tulendo na dece (bohuzel bez fotek, telefon zustal v zazemi). Zelnacka zahrala a potesila, kuskus se zeleninou mene, ale o to vetsi radost ze zbytku budou mit slepicky. Odpocinek s knizkama, kamaradskym mazlenim, primotopem a skvostnym zakoncenim v podobe masaze pani ucitelky vlackama :D Supr napad, J :) Kdyz si pak i deti navzajem dostatecne ovlackovaly telicka, muzeme zpatky ven, na slunicko a odpoledni hrani a tvoreni. Opet jsou na programu jablicka a brambory, staci jen pridat vodovky a jde se na tiskacku. Posilam prani dobre noci a odkazy na pisnickove a basnickove skvosty:

https://youtu.be/msSc7Mv0QHY?si=KqeVfolfOkury0MT

https://youtu.be/R0ZkF8f9ysY?si=5Ep8BTvFUnupQwOS

https://www.promaminky.cz/rikadla-a-basnicky/rocni-obdobi-5/jablicko-7810

https://www.promaminky.cz/rikadla-a-basnicky/ostatni-25/koulela-se-ze-dvora-726

Čtvrtek 19. 10.

Galerie! 8:15 písnička a pak hurá za deště na autobus. Nejprve pomalováváme zastávku, aby nám při čekání nebyla dlouhá chvíle a pak hop na první autobus. Nástup-výstup, sváča. Hop na druhý autobus, ten už je plnější, lidé vstávají a pouštějí nás sednout. Mnohým se rozzáří úsměv na rtech, když vidí děti a jejich radostné pokřiky typu: "Hele, sanitka! Bagr!" apod. Výstup u Žižkových sadů a obdivování vodotrysku. A ve chvíli, kdy si myslím, že už jsme v cíli: buch, mříže, vstup zakázán, náměstí je zataraseno. Musíme jít přes Adalbertinum. Do galerie přicházíme o čtvrt hodiny později, ale cestou do kopečku v ulici V Kopečku je jasné, že cesta je cíl: bagry! 3! Žlutý, červený a tyrkysový, což ocenily dokonce i slečny . L je zase velmi všímavý ke všem sochám na domech. V galerii jsou pro K nejzajímavější vstupní točivé dveře, nejraději by tam prolítal sem a tam celou hodinu . No, to nešlo, a tak jsme se dozvěděli, že si dnes budeme hrát na pana Polívku a stavět galerii a pak zdobit vitráže. V jeden moment se objevila i krásná spolupráce mezi T, L a T, ale pak projely buldozery R a K a bylo po architektonickém skvostu. Postaveno, vyzdobeno, hurá zpátky na bagry a pak trolejbusem zpátky na obídek. T, J a R doplňují palivo už cestou v trolejbusu, ostatní to velmi statečně dojdou až na oběd. Dnešek byl výkon, zážitků spousta, svaly se už derou. Odpočinek dnes byl poklidný, po sváče jsme ještě vyrobili létající draky.

Pátek 20. 10.

Dnes jsme všichni zklidnění. Zpíváme ptačí písničku, i když jsme dnes při nastražování uší slyšeli už jen motorovky, ale žádného ptáčka. Dnes nepláče vůbec nikdo, nebo jen chvilililinku: pecka! Díky všem za důvěru! Potom si dáme Hello song a Make a circle big and small a anglickou sváču (slow motion snack) a pak vyrážíme na raketový strom, který jsme objevili včera při návratové cestě z města (ale včera na to už opravdu nebyl čas). R létá, T, K J, T sekají-kácí stromy, L také a pak má sekačko-multifunkční několikaklackový stroj. Cestou skáčeme do kaluží: jupí, tak jsme se dočkali i my, sledujeme žížaly. Do zázemí se vracíme brzy, před obědem ještě vytváříme strom, z kterého létá padající podzimem zbarvené listí. Oběd, odpočívání. Odpoledne ještě kluci zahrabali R nohy do písku jako na pláži, aby ne: vždyť je prý 20 °C . Myslím, že zákop vznikl z původního J tunelu. Sváča a hurá domů na víkend.

Pondeli 23.10.

Kde zacit - dojak uz od boziho rana. Smekam pred vasi pripravou a komunikaci s detmi ohledne D narozenin, to bylo proste bozi! Znaji se 2 mesice a uz je slyset Mam te rad/a, ach... D taktak stihala prijimat dary a gratulace. Pred kruhem mely deti jeste moznost nakreslit na spolecne pranicko nejaky obrazek, ktery pak oslavenkyne dostane domu na pamatku. V kruhu uz uvitaci pisnicku zpiva i ten, kdo nechce - tak moc uz se nam dostala pod kuzi, parada! Protoze dnes mame specialni den, neni rozcvicka jako obvykle, ale pokracujeme v oslave. Zapalujeme D svicku s pranim vseho nejlepsiho, zpivame ji SverakovoUhlirovic D ma narozeniny a taky dobre, ze jsi na svete, protoze radi mame te. Potom posilame po kruhu ulitku, do ktere jeste nekdo nahlas, nekdo v duchu vkladame D kazdy sve osobni prani, ktere ji tam uz naveky zustane. Potom oslavence zveme do hamaky, kde ho spolecne zakuklime jako vzpominku na kdysi davno v brisku a zkusime si postupne vzpomenout, co uz v jednotlivych etapach zivota zvladala. Jen uz nam po vsech tech letech pekne kruci v brisku, takze huraa, svaca! Nejdrive z vlastnich zasob, ale pozor, nechat si misto. Juchuuuu, dort. Byl skvostny, nezbylo. Na futrujici se deti radost pohledet. Musim rict, ze ta energie spolecneho stolovani u jednoho velkeho stolu je i v obycejne dny vazne prijemna, natoz dneska, umocnena necim vyjimecnym. A protoze narozeniny jsou opravdu dulezita vec, mame dnes i specialni program. Poprve se vydavame do lesa s mapou! A rovnou za pokladem. Trefa do cerneho, tohle bavilo vsechny! Staci jen najit dalsi cislo v poradi, poznat podle napovedy, kde je dalsi cekaci misto, sledovat smer sipek a je to. Nase parta ovsem cestou hrave stihne jeste obslouzit par zavor, opect nejaky ten burtik, najit houby na gulas i jednu vystavni kloboucnici, potulit se a tak. Jeee, a jsme v cili. Co nam to tu ti nasi skritkovi kamosi nechali? Mrknete do dopisu (a klidne jeste detem zvedomujte doma, diky :*). Volna hra v prekrasne naslunenem lese strida jednu kulisu za druhou. Lisci mladatka v doupeti spolecne proti jednomu velkemu, blondatemu, puntikatemu medvedovi. Pak hned cesta autobusem do skolky Edulina, samozrejme podle mapy, mezitim se opodal velmi soustredene a klidne buduje prekrasny domecek pro Dubenku, Edulinka a Vlastovicku. Ouha, medved onemocnel, honem, meducinu!Jen co je z nejhorsiho venku, muzeme se vrhnout na peceni siskoveho dortu, dnes je preci narozeninovy den! A hele, babicka nas nasla, to je radosti. Coo, to uz je cas na navrat? Achjooo. Nasadit kapradokridla a svistime na lahodny obidek. No, uprimne, kdyby nebylo tak dulezite, aby se veci opakovaly pravidelne kazdy den (a taky kdyby zrovna dneska nebyl den ocenovani za odpocinek :P), dneska bychom do Maji snad ani nemuseli. Po o se totiz vsichni spolecne jako jedna velka parta kamosu vrhaji do vareni a hrani na pisku a je (nejen pro ne) ponekud narocne nechat se zahnat do spacacku. Netrva to ale dlouho a uz jsme zase venku, v nasem milovanem lese, juchu. Jsme kralove sveta!

Utery 24.10.

Dalsi krasny den, pocasi drzi, pohodicka. Nad ramec bezneho detskeho (=neustaleho) pohybu neni nijak zvlast nutne extra se zahrivat, a tak muzeme misto rozcvicky trosku po(h)ladit motoriku. Dalsi sazka na podzimni jistotu, kladivka a orisky. Na svacu je pod pergolou narvano, dneska mame myslim poprve komplet dvanactku a jeste jednu skolni navstevu, ktera vzpomina na mladi v lese. Ljuba uz je pro edulincata srdecni zalezitost, mame radost. A anglickych slovicek ci popevku je v zazemi pres tyden slyset vic a vic. Good job! Na dnesni predobedovou vypravku se extra tesim, tusim totiz, ze to bude dalsi pecka A taky ze je! Prikopy jsou oblibenym mistem vsech, to uz se vi. Zachranari, zraloci, klacky, skoky, znate to. Ale dneska, tramtadadaaa, dneska se vydavame prikopem aaaz kam nas to pusti. Klestime si cestu sekerami, dzungli se ozyva radostne povykovani, nadseni z objevitelske vypravy je velike. Dame druhe kolo? Aj, konkurencni prostredi v podobe riflove Zlate brany pres prikop. Polovina se jeste nechala zlakat na dalsi okruh dzungli a pak uz vsichni spolecne na obed. Mnamozni rajska i rizek s kasi, necht to (ticho u jidla) trva vecne. Odpocinek, no, tam to jeste ma rezervy, ale to se podda. Odpoledni patlando grando s barevnymi lepidly a listy no a uz se jde zase domu, achjo. Tak zitra (pujdeme ke krmelci, pokud vam prebyva nejake to jablicko, mrkev ci jina korenovka, muzete pribalit, chlebik prosim tentokrat ne, diky). Jo a moooc diky vsem tem rodicum, kteri uz naprosto automaticky a bez vyzvani (i bez reci) spolecne s detmi pri vyzvedavani uklizi a jsou jim tim nejlepsim vzorem k napodobe, velka vdecnost!

Streda 25.10.

A mame tu posledni denicek tohoto tydne (ct a pa jsou prazdniny). Pocasko nam preje, nic nas netrapi. Dneska mame ve skolce specialniho hosta, psychoterapeutku a supervizorku Sonu, kterou jsem pozvala na nahled a zpetnou vazbu ohledne naseho spolecneho eduliniho pocinani. Detem byla predstavena jako moje kamaradka, pruvodkyne pro pruvodkyne, ktera prisla pomoct hlavne nam dospelakum (aby deti nebyly pod zadnym tlakem a mohly byt autenticke) s tim, jak to ve skolce muzeme delat jeste lepe. Hned rano dostala asi 5 kaficek z kuchynky a jeden poctivy lesni gulas, protoze diky destovce je zase jednou mozne pustit se i do vyssi gastronomie. Na kruhu jsme dnes slavili prvni skolkovy svatek, B dostala od Edulinka pericko, ve kterem ma od nas vsech stejne jako v pondelni ulite schovana pranicka a gratulace. Rozcvicka dnes patrila peceni strudlu, ten ma Sona rada, a tak jich dostala rovnou 10. Vyvalet papirove listove testo hranatym valeckem, pridat skorapkove orisky, zaludove rozinky, nakrajet jablicka, posypat lesni skorici, zamotat a sup s tim do trouby. Mnam, to to zavonelo. Krasne jezkove prekvapeni jako dezert po svace melo opet velky uspech, dekujeme. Dnes se vydavame ke krmelci, doplnit kamaradum zviratkum zasoby. Poslouchame, jak lesnici nedaleko kaceji stromy, to jsou vam rany, kdyz nejaky spadne na zem! Delame si take malou vystavku lesnich pokladu. Sest krasnych parezu u cesty se promenilo v obydlene domky, kam lze zajit za kamaradem na navstevu. Ale pozor, hlavne si nepoplest domluvene navstevni hodiny. Na dalsim parezu pak vznikl lahodny svatecni moucnik. Krasa! Zase to tak rychle uteklo. Loucime se se Sonou jiz tradicnim loktovym pozdravem a padime zpatky do zazemi na obed. Do kroku si notujeme Kdyz jsem sel z hub. Oranzova polevka mnamina, lasagne skvele, jen u nekterych nevyvolaly duveru. Odpocivani opet jen chvilicka, pres prazdniny se znovu zamyslime nad tim, v cem jeste muze hacek, a urcite se zase o kousek posuneme. Alepson mame na odpoledne spoustu casu dosyta si uzit prikopy. 3 kluci vpravo, 3 holky vlevo a schvalne, ktera cesta je kratsi. A potkame se na konci? Klaplo to. Pod nohy koukame porad, tak co takhle pro jednou mrknout nahoru? To je lehaaaro, ten nas les je vazne pohodlny... Pred svacou jeste pri hledacce zopaknem barvy a podzimni motivy, nez se s timhle tematem pomalu rozloucime a nejen v kalendari poskocime dal. Jo a nesmim zapomenout ani na odpoledni houbove zne a spolecne lesni vareni a nakupovani. To byl zase bezva den, mam tu nasi partu tak rada! Dobrou noc a hezke volno, ja jdu delat smazenici... PS: Klubik zitra mame, kdyby se nekomu styskalo :)

26. a 27.10.

PRÁZDNINY

Pondeli 30.10.

Tuhle zmenu casu jiste milujeme vsichni stejne. Unava byla znat, ale diky slunicku jsme si uzili prima pondelni den!
V kruhu se zaciname ladit na to, ze pribyva zimy a tmy, ze leto je v nedohlednu za nami, priroda se chysta na brzky zimni spanek a nastava cas zpomalit. 
"Pada na zem suche listi,
slunicko uz nechce hrat,
zviratka si zoubky cisti,
vsichni pujdou brzy spat."
S kartickama plnyma dobrot se jeste naposledy ohlizime za urodnym zacatkem podzimu, nez vstoupime do jeho temnejsi druhe poloviny. Cekaji nas Dusicky a protoze halloweenskych kycu vidi deti vsude plno, nabizime dnes dynove tvoreni i my v Edulinu. Jeste pred vypravou si ale na divadle ukazujeme 2 scenky a rozdil mezi tim, kdyz si svoje veci pri svlekani ci pouzivani rozhazujeme jen tak halabala po lese, a tim, kdyz si je vzdycky hned uklidime do batuzku. Detem se to myslim libilo a davalo jim to smysl, videt to a zazit je ostatne vzdycky lepsi nez o tom jen mluvit, a tak to na vyprave na stanovisti pod brizou hned samy zkousely - to je panecku pro vsechny pohodicka, kdyz kazdy vi, kde sve veci najde. Na louce hotove leto, raj na zemi. Nadech, vydech a jde se tvorit.
"Kutálí se líně
velikánská dýně.
V bříšku má sto semínek,
malých dýních miminek."
Vazne tam jsou! A v mandarince taky :)
Joo a mame i super novou lezeci houstinu. Proste at se od Maji vydame kamkoliv, je to pecka. Mame to ale stesti na tak prekrasne skolkove misto a les! Protoze je skutecne nadherne, mame tu pouze pro dnesni den jedno epesni poobedove prekvapko. Odpcinek pod sirakem! Kez by to tak slo vzdycky (moznosti ladime, pozn.redakce), bylo to zarucene to nejprijemnejsi a nejpovedenejsi skolkove odpocivani! Bozsky vyhled nad nami, teplicko pod nami, klid, ticho, zvuky lesa a kamarad vedle kamarada. Ach...
Nic netrva vecne (nebo alespon 15 minut ), ale mam pro hromadne teseni se na vareni s takovymi poklady pochopeni, takze uz jen ocenit a pochvalit a huraaa do kuchynky. Odpoledne patri volne hre i tvoreni v zazemi. Dyne jeste z papiru, dokreslovani pulek listecku, podzime, jsi fakt trida! Radeni v lese se ale prozatim zadne tvoreni nevyrovna. A to je v poradku, stastne to deti. Prosba zaverem: vim, jak narocne je pobalit kazde rano vsechny veci a na nic nezapomenout. Ja mam treba u dveri seznam, bez nej bych to nedavala. Pokud vas napada dalsi vychytavka, jak nezapominat na batoh, piti, nadobi, nahradni obleceni a tak, sem s ni, ted se nam to deje prakticky kazdy den a moc nam pomuze, kdyz se to podari vyladit tak, ze ma kazde dite vzdy vse, co potrebuje, diky! Zitra se na deti tesi i Edik.

Utery 31.10.

Uaaaaa. Posledni rijnovy den je za nami, vazne uz jsou to 2 mesice?! Les voni podzimem a houbama, cerstvy vzduch hladi po dusi (dusicky zitra)... Rozcvicka dnes byla velmi rytmicka ;) A rytmus v tele ma i Ljuba, nase bajecna anglictinovska carodejka. Dneska se nechaly postupne zlakat vsechny deti, bozi! Aby ne, ta jeji energie je primo magicka. Zbytek dopoledne travime v prikope, o zabavu se krome osvedcenych klasik postaral hlavne Edik - nooojo, jak jde o blbinky, je na nej spoleh. Lesem se nese radostny detsky smich, skvostne. Na hodnoticim kruhu se primo tetelim blahem, kolik sdileni uz si kamaradi dovoli nahlas vyslovit a taky kolik dokazi v tichosti vyslechnout, tleskam. Zrejme to jen chtelo ten spravny mikrofon :P Obedu nebylo co vytknout, vyvar s nudlickama a holandak s kasi, mnam. Ode dneska mame take nove nastaveny odchod na odpocivani, a sice kdo doji, uklidi, umeje se, vycura a supky hupky kolem ohynku do Maji. Topiiiime, huraaa. Na hrani je jeste spoustu casu odpolko; divadlo, houpacka, skluzavka, kuchynka, proste dalsi uzo den❣ Zitra se tesime na male (pripominam keramiku) i velke (pripominam pivo).

ZÁŘÍ

Pondeli 4.9.

Prvni skolkovy den v historii! Seznamujeme se se zazemim skolky, ukazujeme si, kde se myji ruce, kde se cura, kaka, co kde mame a co kam ukladame. Na kazdou dulezitou vec, ktera se denne opakuje, mame pisnicku nebo rikanku (vsechny jsou na nastence, muzete si je vyfotit), zaciname s pravidly, treba ocickove (skritek potrebuje videt tebe a ty jeho), prochazime vytycene uzemi = červené stromy, kam deti jeste muzou bez vesty a samy, a kam uz jen s dospelakem a vestou, po svacine se vydavame na paloucek vyrabet skritky a domecky z prirodnin. Odpocivani uvnitr nam zatim moc nejde, ale to je pochopitelne, maringotka je pro vsechny nova a je v ni plno lakadel. Mame krasne pocasi a dobrou naladu, nikdo neplace, nektere deti dokonce po o posilaji rodice pryc, ze jeste nechteji domu :)

Utery 5.9.

Opet je krasne, ale od rana je znat unava, hodne deti place a styska se jim, rychle se ale dostavaji zpatky do pohody a uzivame si legraci v kruhu u padaku, kde poradne houpeme nejen Edulinka, ale i nase zvireci pruvodce. Rikame si basnicku o kamaradech a po svace se vydavame na prvni opravdickou vypravu do lesa, k jezkovi. Vyrabime jezka z papiru, rikame mu basnicku, trenujeme Nozicky stat a ocickove pravidlo v terenu. Po o prileta do maringotky prvni spaci vlastovka, hura, pujde to :)

Streda 6.9.

Objevilo se plno novych tvari, Terezku vystridala Jana, nase skolkova babicka, taky je s nami ve skolce Barca s miminkem S a pejsek Eda, ukazujeme jim, co kde mame a co uz zname. Dopoledne prisla taky Zuzka s K a s nimi tvoreni z keramicke hliny. Poradne se umazat pri zkoumani tohohle bajo materialu melo velky uspech :) A vznikl i jeden jezek! Pred obedem se jeste vydavame prozkoumat prikopy na hranici zazemi. Porad je hezky, kdo by v takovem pocasi chtel spat... Hrajeme si v zazemi, cvicime Edika a uzivame si prodlouzene leto :)

Čtvrtek 7.9.

Počasí nám stále přeje. Ranní rozcvička na padáčku s hopsáním Edulínka je zaručená ranní švanda. Po básničce "dáme na ně mýdlo, pak do bříška jídlo", jak R rád cituje, a po sváče se vydáváme za liškou. Vytváříme liščí hlavu (nejprve musíme natrhat "chlupy" z krepáku) a zpíváme písničku-říkanku Liška, šiška, pampeliška, zabloudila v lese myška. Cestou pozorujeme ptáky (na cedulích) a zachraňujeme slepýše (dáme ho pryč z cesty a na slunce, neboť je ztuhlý). Řízek k obědu je tutovka, mňam, poprvé zbylo sotva půl porce. Čteme o skřítkovi Edulínkovi a proměnách v přírodě v září. Po odpolední sváče divoce nakupujeme (hlavně banány, datle a špagety).

Pátek 8.9.

Stále krásné babí léto. Ranní rozcvička s padáčkem a skákajícím Edulínkem a kolem mlýnským je už rituál. Po sváče veverčí stezkou hurá wi-jú (jedou hasiči a záchranáři) najít jezevce, který se schovává a jen tak někdo ho nenajde, my ho ale našli. A cestou k němu pozdravili ještě strakapouda, šoupálka a brhlíka a zkusili si šoupat po stromě a ťukat do něj jako tito 3 ptáčci. U jezevce se vyrábět nedalo, tak jsme přešli k lišce, kde jsme vybarvili jezevce do duhových barev. A vydali se na ověřovací cestu zpět: najdeme tam toho slepýše ze včerejška, nebo ne? Slunné místo jsme zvolili správně, neb nás tam přivítala krásně lesklá ještěrka a po slepýši ani vidu, ani slechu, tak jsme ho asi zachránili =) Po obědě (česneková polévka nám fakt nechutnala... pardón) čtení o zvířecích kamarádech, O papouškovi a slonovi a psovi z Buddhových pohádek. A odpoledne dlouhé houpání na všech houpačkách, bublifuky a hraní na doktora. Týden uzavíráme unavení, ale spokojení.

Pondeli 11.9.

Je krasne, leto v plnem proudu. Rozcvicka s kouzelnou hulkou, ktera umi vycarovat jakekoliv zviratko, hlavne ty nase lesni strazce, potom vyprava za pokladem a taky prvni uraz s krvi, ktery nam nadherne poslouzil jako nazorna ukazka pro nasi oblibenou basnicku Kamarad, kamarad :) Po stopach faborku az daleko do lesa k truhle s pokladem, kde nam lesni skritek a vila nechali dopis a medailonek. Upravujeme odpocivaci cast dne tak, ze eliminujeme podnety behem ukladani k odpocinku, hracky jsou zakryte a pruvodci take odpocivaji, pohadku presouvame na vypravy, ke svacine a na odpoledne, pruvodci jdou prikladem v poloze lezmo a nehybno (ano, pokud vam deti rikaji, ze Anicka taky spi, muze to tak vypadat a lze jim tuto verzi verit :P) Odpoledne sbirani hub v zazemi, a ze jich tu je! Hrani na dece, piskoviste, domecek, hamaky a stale vetsi zajem deti poustet se i dale od Maji do lesa v ramci volne hry, coz moc vitame. Jsou skveli!

Utery 12.9.

Vypada to na posledni letni den, a tak si ho uzijem! Rozcvicka v podobe upravy tzv.cervenych stromu, ktere nam vymezuji zazemi, kde jeste staci ocickove pravidlo a deti muzou byt bez vesty a dospelaka. Potom prvni anglictina s energii nabitou Ljubou a spolecna vyprava k sove, kam pro vedro a unavu nedojdeme, a tak vyrabime sovu u divocaka, proc ne :) Poslouchame zvuky ptacku z interaktivni tabule na stezce siluet zvirat, vracime se do zazemi, kde mame obed dneska bez chilipolevky (omluva za zmatky), odpocinek stale trochu drhne, ale davame sobe i detem cas a snazime se o laskavost k sobe i ostatnim, odpoledne letni pohoda u Maji, dotvoreni sovicek, kridy, vareni :)

Streda 13.9.

Mno, kdo tu vcera psal neco o poslednim letnim dni? Pareni v softshelu pokracuje. Dneska je s nami zase babicka Janicka a poprve taky Silva s Teuskou, ktere nas prisly pozvat k tanci. Vyprava tentokrat na Hradiste, zatim nase nejdelsi trasa, slunicko v plne krase a sile, malovani v pisku a privolavani deste pohybem a tancem. Obed tentokrat i s polevkou a pozor, historicky nejuspesnejsi odpocivani vsech edudob! Deti uz jsou schopne (nakonec) zastavit sve telo, ztisit se, nekdo i zavrit ocka, alepson na chvilicku. Muzete chvalit chvalit chvalit. Paradne uz taky zvladame cekaci mista i nase nove shromazdiste, vic a vic je videt kamaradstvi a tymova prace. Myti rukou, piti, jidlo, zachod, to vsechno uz v Edulinu zvladame (skoro) levou zadni! Mame z takovych pokroku velkou radost! PS: Pokud vam deti budou zpivat neco o papouskovi Kakadu, je to prace nasi Emy, nikoliv nova skolkova hymna. Hezke odpoledne vsem.

Čtvrtek 14. 9.

Babí léto pokračuje. A my pokračujeme v poznávání lesních zvířat-našich ochránců. Dnes jsme se vydali hledat vlka, který ale v našem lese nežije, tak jsme si ho aspoň u zajíce vyrobili. Chlupy měl novinově šedé, žluté oči a hlavně zuby. K vlkovi jsme přidali i vlčí písničku (Jaroslav Samson Lenk: S vlkem vlk, 1. část, děti budou vědět). U zajíce se nám líbilo: hráli jsme na schovávačku (ne na schovku): J a R bavilo, že když jsou za stromem, tak je vůůůůbec nevidím a pak na mě bafali. Část dětí mezitím bojovala s Dančou a kapradinovými padouchy. Šiškové náboje byly ostré. R pak vzal klackovou sekačku a kapradiny celou cestu kosil. B se tulila k Danče. T mi zvětšil bicáky :D. K obědu bylo rizoto. Odpočinek v maringotce byl v milém poklidu, poslouchali jsme tikot hodin, tlukot srdíčka a sledovali, jak se nám s nádechem nafukuje břicho a s výdechem zase splaskává jako balónek (nástřel mindfulness meditace .). A protože se nám klid dařil, potěšili jsme se nakonec pohádkou o sově Albertovi (Kouzelná zvířata). Odpoledne jsme vymalovali zázračným barevným lepidlem do duhova všechny vlky, rybky a jezevce, které jsme v šuplíku našli.

Pátek 15. 9.

Dnešní ráno poprvé ohlásilo, že léto už nemá takovou sílu. První trošku červené nosy a studené ruce po ránu. Výprava po oranžových stopách, které nám zanechali víla Duběnka a skřítek Vlaštovička, abychom našli cestu k pokladu, o který se s námi chtěli podělit (J už cestu znal z pondělka, ale nic neprozradil). Poprvé s námi stopoval sám bez mamky i L. Cestou jsme z fáborků vyrobili pruty a rybařili. V pokladu nám skřítkové psali, že sledují naše kroky a drží nám palce na naší cestě. T a J se pak na paloučku rozhodli prohledat les pod kořeny, jestli tam náhodou není ještě někde jiný poklad a pak jezdili jako policajti na okružní tréninkové dráze. Chvíli s nimi běhal i L. E a B se staraly o kočku. K hledal houby, D lítal do vzduchu a střílel na padouchy. L taky 1 našel. Na zpáteční cestě J a T sekali celou cestu trávu. Zpívali jsme vlčí a liščí písničku a těšili se na řízek (to je top 1 úspěch :D). V maringotce odpočívá jen D a J: posloucháme srdíčko, představujeme si, jak pumpuje po celém těle živiny, pak vnímáme dech, od malíčků na nohách, po vlasy na hlavě. Po odpočinku jsme si zasloužili pohádku o Světlušce a jejích kamarádech (Kouzelná zvířata). Po pohádce bylo sledování strakapouda, malování strakapouda, vyrábění modelínového pelíšku pro pejska. Hezký den to byl.

Pondeli 18.9.

A mame tu dalsi pondeli v Edulinku, pocasi caruje, leto se drzi do posledniho dechu, parada. V zazemi je par novych prekvapeni pro jeste lepsi adaptaci, barevne kostky si prozatim nechavame do zalohy :) Nektere deti odpocivaji s teplomerem doma, jine bez teplomeru u more, proto je nas dneska skoro stejne dospelaku jako deti. Proste jsme to s tim inzerovanym individualnim pristupem a malou skupinou vzaly vazne ;) Trenujeme s kartami na stredecni divadelni predstaveni, jak ze se to divadlo vlastne dela, vydavame se na vypravu za slunickem a vydrou na hradiste, ale cestou nas prepadlo lechtadlo a taky hlad, a tak jsme si rozdelali kapradinovy ohynek a upekli par burtiku a brambor pro Edulinka a jeho kamarady, kteri nam minule vyrezali ten kouzelny medailonek na tkanicce a kteri uz pro nase deti chystaji dalsi oceneni, tentokrat za odpocivani. Vidi, ze delame velke pokroky, a moc nam v tom fandi. Prozatim nam po Edulinkovi posilaji nalepovaci puntiky, abychom meli kazdy den na ocich, jak se zlepsujeme. Diky, skritci ochranci, mavame vam z parezove rozhledny! Rajska polivka a kure k obedu potesilo vsechna briska, aby taky ne, po takove dlouhe vyprave a slunickove volne hre :) Za odpocinkem do Maji se po o vydavame uz jen ve 4, a protoze na spravnou girlparty patri i selficka, jedno taky posilame :) Deti jsou uzasne! Schazeni v kruhu uz jde uplne samo, na vesty se vrhaji bez vyzvani, myti rukou, piti, batuzky, nic z toho uz prakticky nemusime hlidat, pruvodcovske srdce plesa :) Shromazdisti, piskovisti, hristi, hradisti i svisti v hamace zdar!

Utery 19.9.

Unava doleha i na deti, ktere se jeste zuby nehty alespon trochu drzi. Moc prosime, pokud jsou vase deti nemocne, at uz prvni ci posledni den nachlazeni, nebo vam jakkoliv jinak vysilaji signaly o stupnujici se unave, doprejte jim odpocinek. I obycejna ryma je zprava tela o tom, ze potrebuje zastavit. Vime, ze ohledne mozne nakazy to treba v lese a venku obecne muze vypadat nevinne, ale pro nemocne telo je rezim lesni skolky opravdu naloz, navic takhle v zacatcich, kdy deti spotrebovavaji obrovske mnozstvi energie i na veci, ktere se casem stanou nenarocnou rutinou. Prozatim ale fyzicky i mentalne jedou naplno a odpocinek si zaslouzi. Moc dekujeme. Specialni diky dnes patri rodicum, kteri si to zvladli zaridit a na zavolani sve deti timto velmi podporili! Vime, ze neni vzdycky uplne snadne skloubit praci a peci o nemocne potomky a moc kazde takove snaze fandime. I my ve skolce zkusime jeste ubrat. Rano v kruhu trenujeme praci s mluvicim predmetem, nasi novou kamarakdou sovickou. Protoze je utery, tesime se po svace na prival anglicke energie, a uz je tu! Basnicky, vyrabeni, english, please :) Deti se velmi rychle uci nova slovicka, paaani! Ljubu pak bereme jeste na malou prochazku, ktera je najednou plna svihadlovych koniku, pak zase hadu a hned zas masinek. Velka poklona vsem skritkum za to, jak z takoveho reje a veseli dokazali v mziku zastavit a ztisit telo do te miry, ze snecek uprostred kruhu nakonec opravdu vytahl ruzky i cele telo z ulity, jak se s nami citil v bezpeci. Takovy krasny pocit, dokazat sice obycejnou, a presto tak velkou vec... Dneska mame na zviratka stesti, pavoucci, co nam v lese a v pisnicce navlekaji na site rosu, edulínčí modrobroucci a cervenky, kterych je v zazemi kazdy den plno a uz se nas vubec neboji, a jedna zabka po desti, co bydli u nas v kruhu pod stolem :) Tesime se odpoledne na letosni prvni pLESani a bubnovani a posilame babi pozdrav z lesa.

Streda 20.9.

Neni to uz s tim hezkym pocasim trochu otrava? Urcite vam rikali: "Jen pockej, lesni skolka, to je samej dest a zima." Zkusime se polepsit :P Prozatim posilame dalsi kyce zalite sluncem. Streda, tedy keramika, juchuu, patlando grando! Protoze vcerejsi sneci zjeveni jiste nebyla nahoda, vyrabime si dneska snecka primo v zazemi. Jsou tak krasni! Deti uz od minule hnedka vedi, co a jak, a vystava se razem zaplnila bajecnymi ulitaky! Prosim, prineste kdykoliv detem zasterku ci stare tricko, at na to nemusime/te myslet zase za 14 dni, budeme je susit tady a nechavat ve spesl krabici spolu s ostatnimi vyrabecimi vecmi, dekujeme. Zviratkum jsme venovali cele zari, proto jim patri take dnesni divadelni premiera, Jak sel skritek na vandr. Poprve jsme take videli Edulinkovy kamose vilu Dubenku a skritka Vlastovicku, ano, ty nase lesni fanousky a vyrabece medailonku. Edulinek na sve ceste potkal plno zviratek, nektera vsak do nasich lesu zabloudila z Afriky a rychle letela zase zpatky :) Ceska zviratka pokracovala s Edulinkem az do tmy a bylo potreba najit nocleh. Deti je vsechny ulozily do listovych spacacku, ale v tom zacala bourka! Hura, pribeh zachranilo svetylko v maringotce Maje a jako v kazde spravne pohadce i tady vsechno dobre dopadlo. Deti si potom samy vyzkousely, jake je to ocitnout se na druhe strane opony, a vetsina z nich tam stravila zbytek dopoledne. A i kdyz je porad hodne tezke vydrzet, kdyz uz se tolik tesim a chci byt na rade, vic a vic se dari stridani a z toho mame vsichni velkou radost! Kolinka a rajska omacka k obedu, resp.hrnec se zbytky hovori za vse ;) Na odpocivani se vydava uz jen D, odpoledne se spolu pustime do natirani noveho regalu pod pergolu, ktera dost mozna uz tento vikend dostane i novou podlahu i ulozne prihradky. Ano, s nami se proste nenudite, takze pokud jste se v ukladani veci na misto prave zorientovali, je cas to prestavet :D Prozatim vyresime nejhorsi spinu umelou travou, nez nam klapne nejaky grant a budeme moci vykouzlit poradnou drevenou podestu. Vsem moc diky za trpelivost :*

Čtvrtek 21.9.

Dnešek byl ve znamení velké statečnosti a důvěry T, B a L. T i já jsme se oba vybavili Bleskem McQueenem (aniž bychom se domluvili ,), Ufína nachystala rychlodráhu, kterou K a D ještě pohotově pročistili a už se jelo, 2 Bleskové McQueenové a 1 závod. Na 1 Bleskovi Edulínek, druhý pilotoval T. Jak to asi dopadlo? Od tohoto závodu se T rozhodl, že Edulínka i nás přijímá a stal se oporou vozového týmu. B přinesla kočičky, hned 2: jednu svou a jednu pro Edulínka a jeho kamarády. B se úžasně ujala D jako její maminka a staly se z nich postupně kočičí mámy. U svačiny už ani nikdo neplakal, malililinko K, tak jsme mu raději sbalili sváču s sebou, aby měl z čeho doplnit palivo. A už vyrážíme. Dnes s námi od sváči je celé dopoledne sám také L. Ač maličké nožičky, rychlost blesková a statečnost nezměrná. Krokem poklidným, byť občas se zapojenými tryskami, se vydáváme na hradiště, podívat se za tou vydrou teda: prý tam někde je. Cestou potkáváme mnoho a mnoho chrobáků, ti nás velmi zaujali ke zkoumání, a také asi 20 pýchavek (jak to napočítal někdo z dětí). Slunce žár a písek plážový odvedl naše myšlenky od chrobáků, maminek i od vydry, a tak ji nakonec viděla (a našla) jen B. Nikomu (kromě mě) to však zjevně nevadilo, neb dnešní hradiště bylo zcela lážo plážo. Botky dolů, ponožky hop, softshelky hoplá pryč a už drandíme sem a tam, nahoru a dolů. Batůžky nám ve stínu hlídá drak, strážce hradiště. Fronty se dělají u koníků, tak, abychom ukrátili čekací frontu, zpíváme si Já mám koně, vraný koně. Teplíčko jak v červenci, žůžo labůžo, ale už je čas vydat se zpět k Máje na oběd a za maminkami, tatínky a babičkami. Dnešní oběd byl krásně rodinný: chyběl už jen nějaký dědeček, tak třeba příště. Odpočíváme v dámské ložnici, jen Edulínek a D. D udělala v ulehání obrovský pokrok, a tak si můžeme po 15 minutách klidu přečíst pohádku o kočičce Jáje a holčičce D. Tak ahoj zítra.

Pátek 22. 9.

Dnešek je velký den: T už ani slzička, L taky ne, B před kruhem nádech výdech pusu kočce a jsem tu a je mi dobře. L vyplakal taťkovi, že je to těžké, ale pak to hned dal, celý den! Krása, sen! Maminky, tatínkové obdiv k vaší síle a víře, je to vzájemné, trojvzájemná podpora. Po unavených zprávách z pondělka až středy jsme se rozhodly, že pátek uděláme odpočinkový. A tak jsme po sváče nachystali kulisy pro naše závěrečné představení z cyklu "Edulínek, já a naši lesní strážci a přátelé", donesli hudební nástroje (jistí milovníci Bleska McQueena pokropili pódium) a představení mohlo začít. Příběh měl stejný název jako ve středu (ukončujeme 1. tematický cyklus, proto uzavíráme nejen pro děti po-st, po-pá, ale i pro děti, co chodí jen čt-pá): Jak šel skřítek Edulínek na vandr. Děti dostaly vstupenky a usadily se na lavičkách. Edulínek si nejprve sbalil vše potřebné do batohu a děti mu poradily, co se tam hodí. A pak šel. A přidávala se k němu zvířata, která jsme v minulých týdnech navštívili: liška, vlk, ježek. Každý měl svou písničku a nakonec si všichni zazpívali Vlci, vlci, jak si vlastně povídáte. Před obědem Edulínek ocenil obrovskou statečnosti L a B, děti na oplátku pověděly Edulínkovi, co je bavilo, nejčastěji prý malování kulis (no, úplně to tak nevypadalo, ale znáte to :D). Tak. A je to. V příštích týdnech si budeme povídat o podzimní přírodě. Už se těšíme. Hezký víkend všem.

Pondeli 25.9.

Posledni zarijovy tyden je tu a s nim i oficialni zacatek podzimu nejen v nasem skolkovem vzdelavavim planu, ale predevsim v prirode samotne. Na zadost deti se dnes vydavame na vypravu na odrazedlech (never more), nejedno telicko si takhle pri pondelku poradne maklo. Rychlici se uci cekat, snecci naopak slapnout do pedalu. I kdyz je teda pekne narocne nejet vzdy jen svym vlastnim tempem, jsme jedna bajo skolka plna kamaradu a je prima byt spolu, co jen to jde. Vydavame se kolem Cesiku ke krmelci, cestu nam zpestruje traktor sekajici travu podel prikopu; ten stejny traktor i ridic, ktery na nas skolkovy paloucek loni v breznu dovezl i nasi milovanou Maju. Vozovy park na hromadu a hura ke krmelci, kosik plny dobrot nanosit zviratkum az pod nos a supy dupy do lesa, sbirat prirodniny na nasi spolecnou lesni mandalu. Kdyz pak kolem ni vsichni spolu v kruhu zpivame pisnicku o tom, ze jsme tu kazdy sam za sebe, a prece spolu, citim velikou vdecnost za to, co muzeme spolecne prozivat, a taky dojeti nad tim, jak moc uz jsme se za ten necely mesic skamarádili. Ve skolce s nami dneska poprve byla i L, ale kdo by to nevedel, rozhodne by to nehadal, od prvniho dne je stejne bajecna jako ostatni ostrileni Edulinci! Nasbirat jeste par zaludu na odpo tvoreni a pak uz honem naaaasedaaat a hura na obed zpatky do zazemi. Na shromazdiste uz jen bezvladne popadamez kol jak ty podzimni hrusky a odpocinku, tes se. Zaslouzeny poobedovy relax hodny dalsich nalepek od Vlastovicky a Dubenky, protoze vsechny deti se v jeden moment nachazely ve (svem!) spacacku a v poloze lezmo, doposud nevidane! A protoze podzim a vikendova rovnodennost jsou take oslavou sklizne a daru prirody, cekal na nas po odpocinku take jeden darek, barevne kostky. Odpoledni parta se hned pustila do budovani i bourani, tedy do obou dnesnich dulezitych potreb. Po svace jsme pri malovani tak tak stihli vdechnout zivot par zaludum a uz se slo zase domu. Jesteze zitra se uvidime zas!

Utery 26.9.

Podzim je tu, leto vsak nekonci. Vcera jsme se seznamili se Zarim, vladcem naseho prvniho skolkoveho mesice, ktery uz brzy preda zezlo Rijnu, dalsi kouzelne bytosti v poradi. Je vazne prima nemuset prozatim resit rozmary pocasi a uzivat si les bez starosti, velka vdecnost. Vcera jsme u krmelce doprali pochoutky zviratkum, dneska jsme ochutnavali my. Kouzelna hulka vycarovala z deti srnky, zajicky, kosaky, vrabce a divocaky, a po podzimnich dobrotach se jen zaprasilo! Anglictina na cerstvem vzduchu je vzdycky velka sranda, vyrabela se mushrooma a velky uspech mel i pumpkin bowling. Po vcerejsi megavyprave jsme si dnes uzili zazemi a konecne jsme mohli vytahat vsechny supliky na vytvarku, az se na nas megatotem vsechny ty lepidla, fixy, voskovky, vlnkate vystrizky i prirodniny skoro ani nevesly. Ve volne hre deti obsadili divadlo a co by to bylo za kvalitni kulturu, kdyby chybela hudba, tak jsme si uzili i prvni lesni piskoteku! Dneska si s nami zviratka v lese asi moc klidu neuzila, ale co je vic nez detsky usmev :) Odpocivani dneska bez nalepek, no, ehm, to doladime, snad, vsem nam to uz moc preju. Dalsi poradna davka kamaradstvi, vic a vic slov namisto tela; promin, mam te rad, muzes si to pujcit, neplakej, to bude dobry. Tesime se zitra na dalsi slunickovy den!

Streda 27.9.

Jak se nam to vzdycky stane, ze z volneho programu je v mziku den nabity akci a zazitky? Ja fakt nevim… Ranni kruh a zminka o svatem Vaclavovi, ktery je patronem nasi krasne zeme, ktery nam na zitra zajistil volno a ktery pry rad pestoval vino. Vcera revu vrabcacci okusovali, dneska tvorili. Zari ubehlo jako voda, uzilo si u nas posledni den a predalo vladu Rijnu. Se zarim jsme se rozloucili pisnickou z nejkrasnejsich, Zari od Uhlire a Sveraka. Po svacine se prihodilo neco neobvykleho. V zazemi nebylo pres 5 minut slyset detskeho hlasku! Tak bozsky se vsichni zabrali do volne hry v bezpeci lesa, az mi vyhrkly slzy. Ale co to? Chrr, křřř, vrrrrr, bum bac! Lesnici kaci strom, honem detiiiii, vesty na sebe a jdeme fandit drapaku! Paloucek je najednou plny drevorubcu a silaku nosicich a nakladajicich drivi stejne jako to dokazal ten nas traktor. Po tezke praci se hodi trochu te lehkosti, a tak se nechavame ofouknout vetrnikovym vankem a unaset balonky v rytmu tance a hudby. Po obede dostaly holky novou vybavu pro panenky a chtely si vyrobit prirodni sperky, k cemuz se v pondeli jeste vratime. Vsem prejeme krasny prodlouzeny vikend plny zaslouzeneho odpocinku a tesime se v rijnu! Velka poklona vam vsem rodicum za odvahu a jeste vetsi za vydatnou pomoc behem dne i mimo skolku; spolu s vasi trpelivosti a usmevem na tvari i hezkymi zpravami plnymi podpory jsme spolecne zvladli prvni mesic! Dekujeme <3 Sice vime, ze neni nad to zazit veci na vlastni kuzi, ale posilame alespon poradnou naloz fotek; Terezko, diky, ze stihas zachytit tyhle krasny momenty pro vsechny, kdo s nami nemuzou byt :* PS: Je uzasny, kolik deti uz zustava i na obed a dele a ze mame skoro vsichni stejne jidlo, na poli mezikamaradskych vztahu to dela divy :) Prosim, vybavte deti plinou na utirani, prazdnou krabickou a nejlepe dvema miskami ci hl.taliri, melke talire se neosvedcily, muzete je klidne odnest/vymenit. Dekujeme <3

Čtvrtek 28.9.

STÁTNÍ SVÁTEK  

Pátek 29.9. 

ZAVŘENO